Berounské války

Václav Junek

BEROUNSKÉ VÁLKY vyprávějí o tom, že ačkoli se v Berouně a v jeho bezprostředním okolí žádná převratná bitva, hodná zmínky v dějepisných učebnicích, nikdy nestrhla, přesto toto krásné město, a celé Berounsko vůbec, žilo v permanentních válkách už od svého prvního osídlení. Položení Berouna bylo sice výhodné v krátkých údobích míru, avšak o to dramatičtěji a krvavěji se jeho strategický význam mstil a neblaze úročil v časech válečných. Už proto, že jen za posledních tisíc let po hlavní spojnici středu země s evropským západem, na které leží, protáhli (obvykle oběma směry) postupně kmáni přemyslovských knížat, snad všechna vojenská uskupení vrcholného středověku včetně husitů i jejich nepřátel, po nich Sasové, Bavoři a vůbec Němci, Pasovští, Valdštejn a armády „Třicetileté války“, Francouzi, Prusové, selské houfy, Napoleonova i carova vojska, zpravidla nádherné pluky c. a k. monarchie, pak zase vojáci v polních barvách Československé armády, oddíly Říšské branné moci, nešťastní Vlasovci a Sověti v pětačtyřicátém i v osmašedesátém roce. A protože současně s tím v kraji vznikaly důležité hrady, tvrze, opevněná místa, garnizony a třeba také „Pražská čára“ z roku 1938, můžeme nabídnout v těchto BEROUNSKÝCH VÁLKÁCH čtenářům nejen výjimečnou a nanejvýš zajímavou pozvánku do tohoto spanilého kraje, ale také celou řadu historických reminiscencí a námětů pro zamyšlení v široké paletě od šerého dávnověku až po dnešek.